Hodiny na bílinské radnici odbíjejí půl čtvrté odpoledne, když vystupuji z auta před divadlem, odkud budeme s hostující kapelou Grock stěhovat nástrojovou aparaturu do Fontány. Grock dal soutěžícím kapelám k dispozici většinu svojí aparatury, aby kapely nemusely tahat napříč republikou bicí, boxy a další základní aparát. V divadle nastala blesková nakládka a kolona pěti aut odjíždí na Chlum do Fontány. Ve Fontáně nás vítají oba místní zvukaři a společně se všichni vrháme do přípravy sálu a aparatury. Máme na to zhruba hodinu do příjezdu všech kapel.
Je pět hodin odpoledne a všechny kapely jsou na místě. Následuje krátký briefing, kdy se losuje pořadí, ve kterém kapely vystoupí a upřesňují se ostatní detaily. Mezitím se dostavují členové poroty a moderátorka večera. Začínají se pomalu trousit první návštěvníci a na pódiu začíná být také poněkud rušno. První kapela začala zvučit. Návštěvníci se stále trousí a stále pomalu, proto po dohodě pořadatelů a poroty se začátek finálového koncertu posunuje o dvacet minut.
V 18:20 na pódium přichází moderátorka Hanka Štrymplová, která zahajuje finálový večer. Nejprve vyzpovídá mluvčího kapely (což bude ostatně praktikovat před i po vystoupení všech soutěžících formací) a pak už následuje smršť tvrdých tónů brněnské formace TEN STICKS. Fontána se třásla v základech a uši všech přítomných drtil hodně, hodně kvalitní rock-crossover. Živá muzika prokládaná předtočenými samply a choreografickými výstupy si jistě získala nejednoho nového fanouška.
Po brněnských bardech nastupuje mladá kapela z Litomyšle s názvem DIRTY WAY. Přiznávám, že jsem jim osobně nedával příliš šancí , jelikož kapelu do finále nevybírala porota, ale postoupili do finále na základě hlasování fanoušků. Navíc jsem slyšel jejich nahrávky které raději nebudu komentovat. O to víc mladíci z Pardubického kraje překvapili. Živák v jejich podání byl vzhledem k jejich mládí opravdový zážitek.
Jako třetí kapelu Hanka na podiu vítá formaci z Moravského Krumlova, která si říká SILLAGE. Pop-rockový styl s anglickými texty není sice můj šálek kávy, nicméně při jejich vystoupení mi běhal mráz po zádech a kdybych nevěděl odkud chlapi přijeli, tipoval bych je na nějakou profesionální anglickou kapelu.
Moravu pak na podiu vystřídala Praha, kterou v ve finále zastupovala hardrocková formace DURMAN. Bývá pravidlem, že smůla přichází v okamžiku, kdy to člověk nejméně potřebuje. Ten okamžik si kapela vybrala nyní. Durmani zahráli všehovšudy patnáct vteřin a kytaristovi odešel aparát. Chvíli se zkoušelo stávkující midi „ukecat“ k činnosti ale bez úspěchu.
Život jde ale dál a soutěž musí pokračovat a tak se na podium rychle přesouvá bílinskému publiku dobře známá kapela ze Cvikova PAVOUCY. Jejich hardrock-crossover který hrají dává tušit důvod proč Pavoucy hráli jako předkapela legendárním Nazareth a Kena Hensleyho z Uriah Heep.
Poslední hrací čas si vylosovala hardrocková formace z Pelhřimova, která si říká StarejPejr. Zajímavá kapela, která sama o stylu svojí hudby říká, že se jedná o „PilgrimRock“. Netradiční pojetí kytarových partů ve spojení s perfektním zpěvem vytvořilo zajímavou směsici, která se dle ohlasů líbila nejenom mojí maličkosti, ale i mnoha dalším přihlížejícím.
Po „Pejrech“ měl být konec soutěže, ale protože by byla škoda neslyšet alespoň dva songy od pražských smolařů, zahrál na závěr Durman. Přestože „Durmani“ hráli na cizí aparát a pouze dvě věci, předvedli nezapomenutelnou show.
Na podiu se připravoval speciální nesoutěžní host v podobě pořádající kapely GROCK a zároveň zde porota hodnotila a připomínkovala vystoupení jednotlivých kapel a poté se porotci odebrali pryč ze sálu, aby v klidu vybrali vítěze soutěže. Grock krátce nazvučil a pak přišel okamžik pravdy, jelikož frontman Grocku Lukáš Koranda byl krátce po zánětu nosohltanu a tak obavy, že nebude schopen podat stoprocentní výkon byly namístě. Lukáš však nic nevzdal předem a opřel se do toho naplno. Grock své fanoušky potěšil osvědčenými hity ze svého repertoáru a přidal premiérově i jednu zcela novou pecku, která neměla ještě ani oficiální název.
Grock dohrál a nastala chvíle, kvůli které se všichni ve Fontáně sešli. Chvíle, na kterou někteří čekali od 12.března 2009, tedy od data, kdy byla soutěž vyhlášena. Hanka Štrymplová společně s Lukášem Korandou vyhlásili vítěze, duchovní otec a jeden z hlavních organizátorů soutěže Franta Krejčí vyhlásil největšího showmana soutěže, hvězda pražského muzikálu „Děti ráje“ Míša Sejnová předala cenu vítězné kapele, všichni všem poděkovali a byl konec. První ročník je tedy za námi. Jaký byl již víte. Dlužno ještě podotknout, že ceny vyhrávali nejen kapely, ale i diváci, kteří v soutěžích vyhrávali kartóny piva, trička fanklubu Iron Maiden, nebo netradiční cenu ve formě poukazu na vyčištění interiéru osobního auta.
A jak že to vlastně dopadlo? Inu tak jak porota, kterou tvořili následující lidičkové rozhodla.
Libor Matejčík. Kytarista a kapelník teplické heavymetalové legendy „Motorband“, který působil mimo jiné v kapelách Kreyson, Vitacit, či Hlahol.
Roman „Apíno“ Kraus. Zpěvák legendární ústecké „bikers“ kapely „Black Jack“. Působil v kapelách Černá vdova, Murder, Labe, či Motorband.
Martin „Matii“ Kerda. Organizátor nejznámějšího českého fanklubu IM a provozovatel webu“Czech Fan Club Iron Maiden“.
Michal Mlej. Hráč na bicí, kulturní organizátor a nadšenec a radní města Bíliny. Působil mimo jiné v legendě české punkové scény v kapele „Do řady!“.
A rozhodla takto: vítězství si z Bíliny odvezla kapela Sillage, druhou příčku obsadila formace Pavoucy a třetí místo si do portfolia zapíše kapela StarejPejr. Další místa porota nevyhlašovala, protože ve FlyUp! nikdo neprohrává! Supertriko Disturbed dovezené z USA si z Bíliny odvezl největší showman, baskytarista kapely Durman, Milan Báchor. Konec reportu. Vlastně ještě něco. Bez pomoci kapely GROCK a speciálně kapelníka Radka Vondráčka, KC Kaskáda, města Bíliny, sponzorů a partnerů by se konalo „prdlajs“. KONEC.