Takže po pěti letech existence skupiny je venku první lisované dlouhohrající album, které se celé nahrávalo a mixovalo u DODO Doležala v Haciendě a opět – tak jako vždy tomu u DODO Doležala je – zvuk na albu je jak bič. Jedná se o parádní tvrdý rock až hard rock. Pětice hudebníků maje od sebe až deset let věkového rozdílu se vzájemně sakramensky dobře slazují, tedy co se týče hudby. Jak to maj v soukromí nevím a ani se potom nepídím, bulvár mě nezajímá.
Kromě tvrdého rocku a hard rocku má album i své místo pro baladický kousky. Co se týče textové stránky, jedná se o klasický úkaz v českých vodách. Tím nepíšu, že je to špatné, prostě mi jen v českým rocku chybí nasranost AC/DC – ale i tak je toto album dobré.
Hlavním bodem, který stojí za povšimnutí a vyzdvižení, je nejen hudební stránka, která je na výbornou. I zpěvačka má pro mne čarokrásný melodicky zaostřený zpěv.
Dobré, opravdu velmi dobré, akorát do anglicky zpívaných skladeb bych se nepouštěl. Na albu mi zněj skladby v češtině mnohem hezčeji, než ty v angličtině. Anglická je jen jedna, tak to beru jako „pokus“. Jinak vše ostatní mi zní libě. Mnohem více než číst tuto recenzi vám dá, pokud si poslechnete nějakou tu skladbu ze stránek skupiny, kde mají vlastní přehrávač a nebo pokud posloucháte rádio Brod, poměrně často tam skupinu hrají. A dobře vědí proč do svých pořadů StarejPejr zařazují.
Booklet obsahuje fotky členů skupiny + děkovačku a biografii kapely.
Na necelých 40ti minutách si vyposlechnete devět říznejch skladeb.
Než jsem se dostal k tomuto albu, tak sem znal StarejPejr jen podle názvu. Neslyšel jsem od nich nic a čekal jsem klasický český big bít. Nemám nic proti big bítu, ale opět mě tato formace mile překvapila. Šárka Makovcová mi připomněla staré časy Vitacitu a ranou éru zpěvačky, co si říkala Tanja. Kdo si ze starších tyto skupiny pamatuje, neměl by otálet a StarejPejr si pořídit a obohatit svoji sbírku o další skupinu kypící elánem a radostí z hraní.