
Zároveň se nedá ani popsat komplexní styl, jakým se kapela na albu prezentuje, protože málokdy se stane, aby se každá deska kapely nesla ve stejném duchu. Někde je víc kytary, někde více zpěvu. Někde třeba vůbec není poznat, že je to ta samá kapela, kterou jste poslouchali před týdnem, avšak o několik let mladší. Tudíž obecná recenze na výběrovou desku nebude mít téměř žádnou vypovídající hodnotu. Popisování skladeb po jedné je zbytečné plýtvání časem a zrakem čtenářů, tudíž jediný způsob recenze výběrovky je to zkrátka nějak naplácat a skloubit dohromady.
Tento výběr od kluků z Nežfaleše je z desek Jak za války (2005) a Není čas na hrdinství (2006). Jako na potvoru je ovšem jeden počin diametrálně rozdílný, než ten druhý a tak není nic jednoduchého ho rozebrat. Obecně bych hudbu zhodnotil jako jednoduchou a nepříliš vyhranou. Přece jenom vál Ber dokud dávám (2008) je dle mého názoru absolutně nejpovedenější věcí, co kdy kapela vyprodukovala a asi chápu, proč kluci nezařadili do aktuálního počinu i jejich poslední desku, protože by tam po kvalitativní stránce jaksi nezapadala.
Kytara u výběrovky sází na pár akordů, absence druhé se tady notně projevuje a buben nepředvádí žádnou extrémní řežbu. Zpěv nese známky stejné jednotvárnosti jako zbytek hudby. Komplexně se Sečteno/podtrženo lítá v jednoduchosti, nejenom hudební, ale i textové, avšak já si myslím, že u Nežfaleše to nemůžeme shledávat jako velké překvapení. Kapela nemá ambice řešit globální problémy, politiku, či svoje názory na to a to, ale jde jí především o zábavu v undergroundovém duchu. Zábava především, a tak v textech uslyšíte spíše písně navazující na životní postoje členů kapely, než na nějakou politiku apod. Samozřejmě najdete i texty s konkrétními problémy, ale určitě to není platforma na které by si kapela zakládala, protože tihle kluci chtěj mít z hudby hlavně prdel, bez stresu.
Jestli se tedy hudebně v Nežfaleši, respektive v tomto aktuálním válu nenajdete, zkuste na chvilku zmírnit vaše sluchové nároky a zaposlouchejte se do muziky, protože tahle banda nesází na klasiku, ale především na zábavu, zábavu a zábavu.