Naposledy jsme mohli Epicu vidět na festivalu Benátská noc, kam přijeli v létě 2009, ale jejich vystoupení se nesetkalo s mnoha pozitivními ohlasy, hodně lidí díky tomuto neúspěchu prodalo lístky na pražský koncert, ovšem musím říct, že udělali velkou chybu, jelikož Epica si svou negativní pověst rozhodně napravila.
Vše začalo otevřením vchodových dveří pražského Abatonu, kde se koncert konal. Po důkladné kontrole tašek se mohli fanoušci přesunout k dalšímu čekání a pak už je čekal jen sprint do schodů, aby se dostali k pódiu. Musím říct, že mě překvapilo, jak byly sál i pódium malé, někdo tuto velikost trefně přirovnal k obýváku. Ovšem prostor byl zavádějící, protože shora na nás shlíželo ještě mnoho lidí z tribun. Po chvíli se sál zaplnil a začala hrát první předkapela, Sons Of Seasons, která mě velice příjemně překvapila. Pár okamžiků po nich nastoupili finští Amberian Dawn. Jejich zpěvačka podala ohromující výkon, stejně jako zbytek této skvělé kapely. A i přes to, že valná většina diváků přišla na Epicu, obě předkapely byly nadšeně povzbuzovány.
A bylo to tu, setlisty nalepené, nástroje připravené, zvuk vyzkoušený a fanoušci nedočkaví. Za hlasitého vřískotu konečně začali přicházet členové Epicy, Simone nastoupila na pódium, jako vždy, poslední. Jakmile se diváci alespoň trochu utišili, začaly se ozývat první tóny písně z nového alba, Resign To Surrounder. Dále zaznělo také Sensorium, Martyr of the Free Word, Fools of Damnation, Our Destiny, Cry for the Moon, Unleashed, Obsessive Devotion, Tides of Time, Quietus a Phantom of Agony. Setlist byl tedy ideální kombinací písní z nového alba s těmi staršími a myslím, že si všichni přišli na své. Koncertu vládla pohodová atmosféra a to jak v hledišti, tak na pódiu. Jen pro ilustraci: během jedné děkovačky se z publika ozvalo „Simone, I love, you!“ ona to samozřejmě slyšela a v žertu odpověděla „I love you, too, but I hope, that it did not hear my boyfriend!“. Zase po jiné písničce přišla blíže k divákům a začala si s nimi plácat, podávat ruce, nebo nejčastěji něco mezi tím.
Epica zde opět ukázala, že na pódiu umí kralovat, jak se sluší a patří a myslím, že koncert byl pro všechny hlubokým zážitkem, na který jen tak nezapomenou.
























