Automatics vydali v tomto roce nové album pod názvem The Jukebox uf Human Sorrow, které zaujme hned na první pohled nevšedním bookletem, které nese kromě textů všech skladeb obrázky až s abstraktním významem, které jsou pro většinu lidí nepochopitelné. Album nese celkem 14 skladeb, délka všech písní dohromady je něco kolem padesáti minut.
Styl, v jakém se celé album bude odehrávat, udává již první skladba s názvem Monsters, která má s původním punkem 70. let velmi málo společného. Zkrátka, jak členové kapely stárli, radikálně odbočili z punkové cesty a stali se rockery. Vzniklo tak toto album, které je unášeno ve stylu melodického power-popu, které nese velmi relaxační a uklidňující skladby. Skladba Monsters je také velmi pohodová, svižná, zkreslení kytary uslyšíte jen velmi jemně a opatrně.
Všechny skladby jsou něčím originální a ojedinělé, i když se odebírají ve stejné svižnosti a pohodičce. Dalším příkladem může být sedmá skladba Happy Birthday, zvuk kytar a vokály se pěkně nesou, třešničkou na dortu je pak povedené sólo.
Změna je život, a u Automatics je vidět rapidní změna. I když změna stylu značně změnila obecenstvo posluchačů, můžu s radostí říci, že Automatics je jedna z mála kapel, která má v názvu stylu slovo pop a při jeho poslechu se mi nezvedá žaludek.