Popravdě, ani jeden ze škatulkovacích termínů, tedy ani electro, ani trash, nejsou přesně to, co bych preferoval, ale záměrně jsem vybral něco, kde rozhodně jsem neočekával, že bych mohl být zaplaven falešnou oslizlou jakubosmolíkovskou romantikou či podobně. Navíc, po mé emigraci z Prahy na jih vlasti, se jedná vlastně o krajanskou partu, kterou v případě spokojenosti snadno dohledám na živé akci. Z obdobné škatulky jsem slyšel naživo „domácí“ písecké Feel Machine.
Začleněná elektronika je libě překvapivě použita úsporně, účelně i vkusně. Tedy mám na mysli samply, poněkud hůře pochopitelně vyznívají programované bicí (proti nimž v zásadě nic nemám, sám jsa na tomto poli aktivním tvůrcem), najmě v mnohdy zběsile kvapíkovských pasážích. Kladem je, že skladby nejsou plně v onom zmíněném, mnohdy až překotně ukvapeném tempu, ale tvoří protiklad k podstatně mírnějším rytmickým figurám, stejně jako se v nahrávkách doplňuje ele(a)ment mužského a ženského hlasu. A stejně tak se střídají ostré pasáže s melodickými prvky, takže skladby plynou v příjemném očekávání následných nápadů.
Co bych si dovolil snad decentně zkritizovat, se netýká ani tak zdárně prezentovaných hudebních snah, jako technického zpracování nosiče – samolepící etiketa se z disku opakovaně přes veškeré snahy fixovat ji tlakem na CD loupe, takže to trochu vyvolává obavy, co se může dít za zběsilých rotací v mém Denonu. Rovněž booklet by snesl více než oboustranný titulní list, ale vzhledem k tomu, že se jedná evidentně o promo CD, prakticky lze konstatovat, že to není k újmě věci. Věřím, že legální plné CD bude graficky více dotaženo. A pak jen osobní poznámka, coby milovník rodného jazyka preferuji tvorbu v češtině, i když pochopitelně určité žánry vyzní v angličtině věrohodněji.