
Po „Mantras“ se proslýchalo, že už kapela nic nevydá, naštěstí si pro své příznivce našly čas a stvořili další dílko a podotýkám, že velmi vydařené.
Už od comebackové desky upustil František Štorm v textech od okultních témat, což není tak úplně na škodu. Přesto mohou některé texty působit úsměvně a nestravitelně, tenhle pocit jsem měl hlavně u desky „Mantras“. U „Konví“ se vše vyvážilo a vzniklo z toho velmi zajímavé depresivní dílko propletené humornější tématikou. Hodně na mě zapůsobila slovní zásoba mistra Štorma, ve většině textů se objevují archaické výrazy a také novotvary, přesto to nepůsobí záporným dojmem, naopak dodává celé desce a hlavně tvorbě Master ´s Hammer opět na výjimečnosti.
Chtěl jsem začít obalem, který je opravdu povedený, vnější strana je opatřena opravdu hezkou kresbou. Uvnitř najdete booklet se všemi texty. Ke každému textu je přidán dřevoryt vyjadřující příběh.
Celý obal se povedl, ovšem jeho obsah je daleko zajímavější. „Masters“ si na novinku připravili třičtvrtěhodinku nadupaného experimentálního „blackmetalu“ . O celou produkci se tentokrát postaral Franta Štorm, veškerá hudba a texty jsou v jeho režii. „Necrocock“ se na novince podílel pouze okrajově, jeho nezaměnitelných úchylných vokálů si však užijeme dostatek. Novou posilou do týmu na postu tlučmistra je Honza Kapák, pro mě dosud neznámé jméno, ale na tuhle desku se zapsal pozitivním dojmem. Jeho bicí nahrávku výrazně umocnily. O vynikající zvuk se postaral Blackosh (Cales) .
Tracky jsou rozděleny na dvě části. „Part Nostalgia“ a „Part Dementia“ „
První část otevírá dokonalý nářez „Nordfrostkrampfland“, který jednoznačně dominuje celému albu. Ve skladbě se odráží dřívější tvorba. Text odkazuje k tradicím a mýtům starého venkova. Závěrečnou fistulí „Pojď si pro nás…“ dostává skladba opravdový spád.
„Chmurno jest na horách, chmurno je žít“ . Ano, z téhle elegie o Šumavských horách skutečně běhá mráz po zádech. Tato pomalá záležitost umocněná Frantovím typickým skřehotem nastoluje skutečnou depresivní atmosféru.
Ještě bych se zastavil u pecky „Podejte mi samopal“ , v níž se dostáváme do hlubších pěveckých poloh, skladba je opět umocněná výborným textem.
První část uzavírá instrumentální psychoskladba „Dreaming Bulldog“. Zde se objevují i tympány, kterými je hudba „Masters Hammer“ proslulá. Samozřejmě nesmím zapomenout na chrápání spícího buldoka.
Dostáváme se k „Part Dementia“ , která rozhodně nezůstává pozadu, také zde najdeme vydařené fláky. Z nichž první a zároveň titulní věc „Vracejte konve na místo“ podtrhuje veškeré Františkovo blackmetalové cítění „Okultisto, Nihilisto, vracejte nám konve na místo!!!“ . V tomhle jsou právě Masters výjimeční, dokáží psát texty s nadsázkou a praštěným humorem takovým způsobem, který neurazí.
Následují další skvělé kousky „Lovecraft“ a „Flamerion“ , do kterých „nemocnými harmoniemi“ a svým nezaměnitelným „slizkým“ vokálem zasáhl Necrocock. Obě skladby z této části patří mezi moje nejoblíbenější.
Ostatní skladby se nesou ve stejně kvalitním duchu, opravdu mě nenapadá nic, co bych měl vytknout. Snad jen, že by to chtělo alespoň pár koncertů. Závěrem bych rád desku doporučil všem, kteří ji ještě neslyšeli.