Na debutu je 9 písní, jejichž autorem je (v drtivě většině) kytarista Pavel Kosař. Album se nahrávalo v Citronu, kde vznikala i alba Dogy, Mňágy, Lucie a tuny dalších. Deska má tedy velmi kvalitní zvuk.
Úvodní Hra s osudem se objevila už na prvním demu kapely. Tady má ale mnohem lepší zvuk. Jedná se o poctivý hardrockový song, který desku pěkně rozjede. To píseň Vzpomínám už je laděna trochu něžněji a alternativněji a za ní následuje energická hitovka Sliby, doplněná o sólíčko.
Celkově jsou všechny písně dost podobné. Kapela se nepouští do žádných extrémů a spoléhá se hlavně na zpěvačku Lucii Kadeřábková, která vlastní velmi pěkný hlas. Hudba kapely ale perfektně funguje i naživo, takže to nebude jen práce Petra Slezáka z Citronu.
Hodně mě zaujala skoroakustická Než dohoří. Skvělá melodie a skvělý zpěv. Není to žádná pompézní píseň, ale spíš taková trochu intimní hitovka, která se mi líbí asi nejvíce z celého alba. Mezi další písně, které stojí za poslech, bych zařadil zmiňované Sliby.
Takže vážení Dilated: na to, že se jedná o debut, je to více než povedené dílo. Chtělo by to ještě se trochu odlišit od ostatních, ale základy máte dobré. Rozhodně ale patříte do té sorty kapel (spolu s Checkpoint, Five o’clock tea, Flattus a desítkou dalších), které mají naději na pořádný úspěch. Chce to jen stovky koncertů a fesťáků a výsledky se dostaví.