Neznám jinou kapelu ve stylu irského punku, která by byla lepší než právě DM – ano na scéně bychom určitě našli spoustu kvalitních kapel stylově podobných, ale DM si vysokou úroveň drží hned od svých počátků a neznám v její diskografii slabé místo a tím. Mají zasloužený úspěch, vřele doporučuji jejich dvd On The Road. Na novinku jsem se těšil hodně dlouho, protože tihle borci umí a nezklamou. Sborové melodické zpěvy, dudy, irish punk jako víno – toho všeho se nám opět dostane měrou vrchovatou. Tady opravdu nemám co bych dodal a neustále bych musel jenom psát slova chvály. Když už bych měl hledat nějakou tu chybičku, tak jediné co mi trošku vadí je, že zpěváci v některých rychlejších písničkách tlačí na můj vkus až moc na pilu, jako by se snažili překřičet jeden druhého, ale to k tomuhle stylu taky patří a týká se to tak dvou,tří rychlejších songů. Když kapela spustí baladu 4 Cruel, tak mě posílá do kolen, je prostě a jednoduše k sežrání, ufff to je paráda, tohle mi vždycky spraví náladu… Absolutně nejlepší zážitky mám ovšem ze živých vystoupení a fakt neznám kapelu na kterou by najednou tak nadšeně pařilo dvacet tisíc lidí…
Škoda, že se DM našim končinám vyhýbají. Ale zpět k desce, kterou točím v přehrávači už pár dní a nemůžu se jí nabažit. Kromě již zmíněné balady bych vyzdvihl pomalejší Memeroial Day a Broken Hymns. Z rychlejších songů je Deeds Not Words vynikající, ale už dost – nakonec bych vyjmenoval stejně všechny songy na albu. Pro všechny punx a oi fans naprostá povinnost!!!
Resumé? Před Dm opět smekám pomyslný klobouk – vynikající deska a horký adept na desku roku!!!
01. Hang ‘em High ( 3:59
02. Going Out In Style ( 4:08
03. The Hardest Mile ( 3:26
04. Cruel ( 4:21
05. Memorial Day ( 2:59
06. Climbing A Chair To Bed ( 2:59
07. Broken Hymns ( 5:03
08. Deeds Not Words ( 3:41
09. Take ‘Em Down ( 2:11
10. Sunday Hardcore Matinee ( 2:43
11. 1953 ( 4:14
12. Peg O’ My Heart ( 2:20
13. The Irish Rover ( 3:39
Stránky kapely:
http://www.dropkickmurphys.com/