Důvodem, proč stále ještě nevíte, zda tento článek zařadit do sportovní či hudební publicistiky, je to, že recenzované cédéčko je jakýmsi partnerským projektem stáje Mercedes, která usiluje o stupně vítězů v závodech Formule 1.
Takže stájový soundtrack? Dalo by se říct. Každý si rád spojí nejrychlejší sport planety s pořádným hyperrychlým metalovým kvapíkem. Ale ono je všechno úplně jinak.
Pod Winners jsou podepsáni pánové Tony Carey (ex RAINBOW), J.R.Blackmore (příbuzenské vztahy netřeba zdůrazňovat) a zpěvačka Ela. Záliba v klasickém hardrocku výše zmíněné protagonisty nikterak neopustila, spíše naopak, takže zbývá jen rozluštit otázku, nakolik jde skloubit klasické hardrockové riffy podbarvené převážně hammondkovitými zvuky a doplněné o typický hardrockový vokál se závodní atmosférou ve sportu, kde se to hemží nejmodernějšími technologiemi.
Odpověď je překvapivě jednoznačná. Povedlo se to výtečně. Nahrávka si vystačí se zemitými zvuky kytary a kláves, ze kterých nikterak nečiší digitální znásilňování (se dvěma výjimkami, jimž byl dopřán speciální mix), a přesto dokáže zcela automaticky evokovat napětí a adrenalin velkých závodů. Dokážu si ji představovat jako hudební podkreslení kterékoliv počítačové závodní hry. A kde je potřeba závodní atmosféru ještě více připepřit, tam přijdou na řadu zvuky tak typické pro Formuli 1.
To tedy bylo o atmosféře, ale zbavme se teď závodnických otěží a pojďme se zabývat pouze a jenom hudbou. Servíruje se typický hardrock ve středním tempu obsahující párplovský fortel, whitesnakeovskou energii a rainbowovskou hitovost. Ale EBC ROXX se nepohybují v takto vymezeném kruhu, mají svůj vlastní ksicht a svou vlastní cestu. A co je hlavní, ani v jednu chvíli nezní jako retro, ač si z historie bere ty nejlepší ingredience. Blackmoreova kytara je stylotvorná, nápaditá a hravá, klávesy si pohrávají s atmosférou, ale je-li třeba uvolnit místo ostatním, ustupují do pozadí a po hammondovsku podkreslují, co se děje v popředí. Hlas Tonyho Careyho je přesně takový, jaký od tak zkušeného pěvce očekáváte. Tito mistři se obvykle neutnou. Skladby mají nápad, schopnost vtáhnout do děje, takže pustíte-li si toto dílo v autě, za chvíli si budete vychutnávat, jak jízda hezky odsýpá a navrch si budete s chutí pohupovat hlavou, aniž byste si všimli, kdy jste s tím začali. Zlaté hřeby? Bezesporu hitovky „Red Dirt Devils“ evokující přitvrzené Rainbow, „Fly“ a v neposlední řadě působivá balada „Silver Arrows Racing On“. Ale věřte, že ani ostatní materiál v ničem nezaostává.
EBC ROXX jsou důkazem, že i hardrock odkojený starou školou může ještě dnes překvapit. Jako místo poslechu bych mohl stylově doporučit auto, ale pravdou je, že vás pohltí i kdekoliv jinde. A v tom autě s ním nakonec beztak skončíte.