V červnu 2007 Sonata Arctica vydala prohlášení, že se musí s kytaristou Jani Liimatainem rozejít. Důvodem bylo, že Jani odmítal jít na vojnu a byl vzat na měsíc do vazby, dokud si to nerozmyslel a tuto povinnost nesplnil. O dva roky později oznámil na Myspace, že chystá nový projekt s názvem Cain’s offering. Kromě názvu také oznámil i další členy kapely. Hlas této skupině propůjčil Timo Kotipelto ze Stratovarius. Basové party si vzal na starost Jukka Koskinen, hrající také v Norther a Wintersun. Bicí obstaral Jani Hurula a klávesy Mikko Härkin, také ex-Sonata Arctica. Již tato sestava svědčí o tom, že půjde o mimořádný umělecký zážitek.
Album začíná rychlou vypalovačkou My Queen of winter, které hned od začátku začne rychlým power-metalovým nášlapem a dává jasně najevo, že tohle nebude jen na jeden poslech. More Then Friends, tak zní název druhé písně. Tento song je pro změnu v pomalejším tempu s hitovým potenciálem, dokonale by se hodil na velká pódia. Skladatelské nadání Janiho Liimatainena je nesporné a na tomto albu to dokazuje na 120 procent. Svědčí o tom i fakt, že je spoluautorem takových písní Sonaty Arcticy, jako je Replica, 8th Commandment a Picturing the Past. Další písní je snad moje nejoblíbenější – Oceans Of Regret. Opět rychlá vypalovačka se skvělými riffy a klávesovými party. Musím také vyzdvihnout zpěv Kotipelta, který na tomto albu přímo září a tahá výšky až někam daleko nad oblaka. Dodává tak všem písním další rozměr. Následuící píseň dala název celému albu, Gather the Faithful. Jedná se o skladbu instrumentální s výborně gradujícím závěrem. Jak Jani umí skládat pomalé ploužáky, se dozvíte v písni Into the blue, která je opět vydařená. Následuje nejrychlejší píseň – Daw of Solace. Tato finská smršť se Vám zavrtává přímo do bubínků a přinutí vás rozpohybovat hlavu ve vertikálním směru a to pořádně rychle. Hlavou můžete vesele zmítat dál, protože i další song, Thorn in my side, vás opět dostane. Tak proč přestávat. Další porcí riffů a metalu naleznete v Morpheus In A Masquerade, téměř sedmi-minutová skladba. Předposlední píseň je Stolen waters, která vás už nepřekvapí, skvělá záležitost. Závěrečná Elegantly broken už vás jen, po předchozí jízdě, uklidní a uzavře tak toto album. A to je vhodný čas na to, pustit si Gather the Faithful znovu.
Toto album mě zcela dostalo a velmi mile překvapilo. Výkon všech hudebníků je výtečný a myslím si, že Jani tak dokázal, že se umí postavit na vlastní nohy s Cain’s Offering. Je však otázkou, jak se bude tento projekt vyvíjet a jestli je budeme moci někdy vidět na živo. Třeba se bude historie opakovat a dojde k tomu samému, co se stalo u Helloween a Gamma ray a uvidíme na velkých podiích jak Sonatu Arcticu, tak i Cain’s Offering. Rozhodně by to nebylo špatné.