Chimaira si s sebou přivezla silnou sestavu předkapel: Daath, Throwdown a Unearth. Od prvního okamžiku, kdy jsem do klubu vešel, bylo poznat, že slušná část fanoušků dnes nepřišla na hlavní hvězdu večera! Nejvíce to platilo o Unearth, její loga byla k vidění na oděvech lidí všude kolem. Už vestibul klubu byl slušně zaplněný, u stolů s merchem bylo překvapivé množství lidí. Dlouho jsem se tam ale neohřál, koncert brzo začal. A to naplno! Hned bylo jasné, že následující hodiny budou brutální.
Daath tvrdí, že hrají death metal s prvky industrialu, já z nich slyšel i další styly jako třeba thrash. Hráli velmi syrově a zajímavě, ale přestože z pódia šla energie, prostor pod ním po celou show zůstal poloprázdný. Tím ale nechci říct, že by kapela neměla úspěch, reakce byly velmi dobré. Když Daath po půl hodině dohráli, přesunul jsem se z přední řady dozadu. A za chvilku se ukázalo, že to byl skoro instinktivní tah…
Throwdown to rozjeli opravdu tvrdě, a stejně tak i fanoušci pod nimi. Plocha už byla plná. Kotel byl široký a nebezpečný, lidi skákali z pódia. Holohlavý zpěvák (bývalý kytarista) Dave Peters nelidsky řval, kapela měla ve své hudbě slyšitelný vliv hardcore a mimo jiné díky pouze jedné kytaře i čitelnější zvuk. Opravdová masáž se silným zaměřením na rytmus a změny tempa. Čeští fanoušci byli velmi pochváleni za svou pařeníschopnost (prý oproti neschopným němcům 🙂 ) – jenže za pět minut vypadl proud, celý klub ztichl a ponořil se do tmy (a dokonce k tomu potom došlo ještě jednou). Myslím, že to muselo rozjeté muzikanty jako majitele citlivých lampových aparátů docela naštvat, i když se výpadek dokonale trefil na konec songu. Ale pauza nebyla tak dlouhá a řežba jela dál.
Na řadu přišla kapela, která byla na plakátech psaná větším písmem než ty předchozí: metalcoreoví Unearth. Tato kapela má v poslední době úspěch, navíc hraje můj oblíbený žánr, a tak jsem byl zvědavý. Určitě měli odlišný sound od všech ostatních kapel večera – hluboký zvuk sedmistrunných kytar byla jedna věc, a k tomu se přidal kytarista, který ve skladbách takřka nepřetržitě sóloval. Předvedl opravdu velmi dobré instrumentální výkony, stejně tak i zbytek kapely. Produkce byla o dost melodičtější než u předchozích dvou band, navíc byli členové kapely vyloženě veselí: sólový kytarista skákal ze svého reproboxu, ten druhý se neustále osvěžoval Jägermeisterem jako by pil vodu (napít dal i na pódium příchozímu fanouškovi), zpěvák se bavil strefováním lidí na balkóně lahvemi s vodou a po jeho větě „Our stage is YOUR stage“ z pódia skočilo do nastavených rukou asi deset lidí naráz. Ano, k tomu všemu ještě kapela suverénně hrála až do konce. K tomu všemu jim pomáhal uznalý circle pit.
Na řadu přišla hvězda večera. Na Chimairu jsme si však museli chvíli počkat – pódium se uklidilo, zmizely ostatní aparáty atd. Taky zvučení trvalo déle – bohatě se to však vyplatilo, headlineři měli zdaleka nejčitelnější zvuk nástrojů. Po krátkém intru vyběhla kapela v čele s Markem Hunterem na pódium a spustila. Nebyla kompletní, kytaristu LaBrieho musel zastoupit kytarista z Daath (LaBrieho manželka rodí a on se za ní vrátil do Států). Hned úvodní pecka Ressurection spustila peklo. Vše bylo dobře slyšet, akorát nástroje trochu přeřvávaly zpěv. Zpěvák se s tím ale nemazlil a valil do lidí tvrdé sonické vlny. Došlo i na další hity, například Power Trip, Destroy and Dominate nebo Nothing Remains. Stejně jako na nahrávkách jsem si užil originální melodické nápady kytaristy Roba Arnolda. Vždy, když Mark zavelel circle pit, publikum ho nadšeně rozjelo, ale celkově se už nekonal takový „kotel“, jednak proto, že hudba Chimairy k tomu nesvádí až tolik, a určitě také proto, že sestava předkapel byla nezvykle dobrá a lidi už byli dost odrovnaní. Chimaira odehrála celý set skvěle a rozbila to, co z lidí zbylo. Myslím, že všichni odcházeli spokojení.
(Ale taky napůl hluší – říkal jsem si to už minule, ale teď to vím určitě: do Abatonu jdu příště se špunty do uší, hlasitost uvnitř je proti jiným klubům nelogicky snad dvojnásobná a většina lidí to odnese 24 hodinami hučení v uších.)
Celkově to byl skvělý koncert, který ani chvíli nenudil. Všechny kapely lidi rozpohybovávaly prudkými pasážemi a pak drtily breakdowny. A vydržet tohle byl příjemný záhul 🙂
Setlist: The Venom Inside, Resurrection, Power Trip, Empire, The Disappearing Sun, Severed, Everything You Love, Secrets of the Dead, Destroy and Dominate, Nothing Remains, The Flame, Pure Hatred