Jejich výkon mě natolik oslovil, že jsem se nechal vtáhnout do rytmu této slovenské kapely. Návštěva koncertu mě přesvědčila o tom, že v nich něco bude, a když jsem zjistil, že právě vydávají své první album a že je k mání v naší redakci neváhal jsem a hned jsem si o něj řekl.
Album „Name Of The One“ začíná songem “Muselmanner”, který po pomalém hutném úvodu postupně přejde do ostré surovosti. Po krátké kytarové vyhrávce rytmus zpomaluje, aby byl znovu zrychlen, ale tentokráte s daleko větší agresí. Následující Locked je čistě thrashová záležitost, kde si můžete lebedit na dlouhém instrumentálním závěru, ve kterém nechybí ani kytarové sólo. Song, po němž je pojmenované celé album, od počátku do konce balancuje mezi thrashem a deathmetalem. Zde Black Light dokazují, že jejich tvorba není žádná jednoduchá slátanina, která by vznikala během jedné zkoušky. “Name Of The One” přináší nálož ostrých riffů, rychlých dvoušlapek a zároveň temný zvuk kytar doprovázený basovými linkami, jež písni dodávají patřičnou hloubku. Následuje skladba Breeze, do které nás uvede violoncello a housle a poté spustí kytarovou a basovou smršť. Kapela ze sebe dává veškerý svůj um a předvádí se v rúzných hudebních stylech. To potvrzuje skladba “Rain”, ze které na nás dýchne chlad a beznaděj, za což může nejen pomalejší tempo, ale také text, vyprávějící o temné noci, strachu a stvoření skrývajícím se v lese. Ponurou atmosféru střídá pecka “Indecisive Face”, jež určitě potěší nejednoho posluchače. Důvod je prostý, kapela totiž nezapomíná na to, odkud pochází, a tak je text této písně ve slovenštině. Předposlední kousek “Under Cage” stěžující si na monotónost života, je sice po hudební stránce podobný prvním dvěma skladbám, avšak právě v této kompozici se skvěle vyjímá hlas zpěváka.
Kapela Black Light sama sebe představuje jako thrash/death metalovou skupinu. Jejich první album tento fakt potvrzuje. Některé skladby se přiklánějí k jednomu, jiné zas k druhému stylu, některé si jsou podobné a jiné jsou jedinečné. Celkově je toto album ale velmi vyladěné a mohu ho včem posluchačum ačtenářům Rockmagu jedině doporučit. Vzhledem k tomu, že kapela existuje teprve dva roky, věřím, že mají kam růst, a že jejich budoucí tvorba bude ještě daleko lepší.