Album Henchmen vyšlo už v první třetině loňského roku, přesněji řečeno 3. března. Natočeno bylo ale už v průběhu roku předešlého a aktuální sestava personálně proměnlivého spolku Brute tak té albové neodpovídá hned ve dvou důležitých položkách: skupina si našla nového bubeníka Marka Barana a v průběhu loňského léta přibrala ještě druhého kytaristu Borise Palka. S ohledem na tuto skutečnost se tedy předpokládat, že nová tvorba kapely bude ještě sofistikovanější, než jak ji představují Henchmen.
Brute dělají svému jménu čest. Náplní jejich třetí řadové desky je totiž z velké části old schoolový death metal osmdesátkové Floridy. Henschmen obsahují všechny důležité atributy tohoto žánru včetně textových námětů, ve kterých nechybí brutalita a paleta ne zrovna příjemných pocitů.
Po patnácti letech existence Brute moc dobře ví, že svižná, ale zároveň jednotvárná sypačka posluchači nestačí. Některé skladby jsou tak prokládány skoro až post rockovými pasážemi a například v poslední skladbě The Downheartness vystupuje na povrch velmi výrazně také vysoká technická zdatnost jednotlivých členů souboru (ne tedy, že by se neprojevila ani v ostatních skladbách). Na rozdíl od některých žánrových kapel jsou pro Brute důležité i melodie, ačkoliv se nedá říct, že by jimi skupina vysloveně hýřila. Také díky ní si můžou Brute u svých skladeb dovolit rozsáhlejší stopáž, než bývá zvykem.
Na Slovensku patří Brute mezi to nejzajímavější, co death metal nabízí a deska Henchmen tuto skutečnost jen potvrzuje. Pro žánrové fanoušky tedy stojí za zvážení skutečnost, že album vychází také ve vinylové mutaci.