Za Mišíkův krátký pobyt v The Blue Effect přitom byla paradoxně natočena pouze jedna dlouhohrající deska. Zpěvák totiž v roce 1970 z kapely odešel, protože nesouhlasil s narůstajícím důrazem na české texty na úkor angličtiny (aby o dva roky později natočil s Flamengem Kuře v hodinkách). Právě album Meditace se na konci letošního května dočkalo digipackové a vinylové reedice. Jako bonusy jsou k ní připojeny i skladby z EP a singlu, který samotné nahrávce z roku 1970 předcházel.
Deska i po letech překvapuje skvělými hráčskými dovednostmi jednotlivých muzikantů i silnými hudebními nápady. Stejně tak svou “seržantovskou” roztříštěností. Na ploše jednoho alba se totiž setkávají tak odlišné skladby, jako je úvodní Paměť lásky s meditativním recitativem, veselá písnička Stroj na nic, krátký instrumentální výstřižek legendárního Slunečného hrobu a osmiminutové autorské Blues About Stone.
Meditace je výsledkem mnoha kompromisů a v některých ohledech budí spíše pocit ne zcela využitého potenciálu a rozhodně se nejedná o nejlepší zářez v diskografii kapely. Přesto má v hierarchii tuzemské rockové historie své čestné místo. Už jen pro přítomnost klíčových skladeb jako Slunečný hrob, Blue Effect Street nebo I Like The World (Sun Is So Bright).