ČESKÉ SRDCE je skupina, která se na naší scéně pohybuje již od roku 1989. Hned po vydání své první stejnojmenné desky v roce 1991 u Supraphonu se zapsali do českého hudebního archívu, a následně pak i do podvědomí mnoha posluchačů, jako osobitá a velmi zajímavá skupina. Osobně jsem na ně narazil až po vydání jejích druhé desky „Srdce z Avalonu (1993).“ Na tomto albu mj. spolupracovali s francouzským hudebníkem Alanem Stivellem a jsem přesvědčen, že jeho přínosem album získalo trochu jiný pohled na česko-keltskou hudbu. Možná si někteří rozpomněli, že jsme byli kdysi také Keltové (smích).
Nicméně jsem rád, že tato skupina to nezabalila a vydala letos své nové album „Noční Motýl.“ Album je ukázkou, že česká muzika neumírá a je zde stále spousty kvalitních skupin, které svým odkazem zastíní jiné „mediálně protlačované“ party. Škoda jen, že některá naše rádia mají slogan typu: „…hrajeme spousty české muziky.“ Možná by tento slogan měli rozšířit o další větu: „…a pořád dokola.“ Je to škoda, protože máme mnoho pěkných českých písniček, které stojí za poslech a album „Noční Motýl“ od skupiny ČESKÉ SRDCE je toho důkazem.
Již první song „Zůstaň“ mě naladil na výtečnou atmosféru, a kdo zná tuto partu, musel se jen pousmát. Album je samozřejmě kytarově laděné a podpořené melodiemi houslí, které jsou jasnou poznávací značkou této skupiny. Následující dvě skladby „Žhnoucí“ a „Rudé slunce“ jen potvrdily, že jejich hudba má duši. Příjemný vokál kytaristy Michala Šenbauera doprovázený zbytkem mužstva, mě dokázal připoutat k reprákům natolik, že jsem si s úsměvem na tváři vychutnal celé album na jeden zátah. Nemohl jsem se odtrhnout, vlastně jsem ani nechtěl. Klidná, melodická hudba s texty vycházející ze života a možná i ze snů, kdo ví.
Přes další skvělé písně: „Jeden svět“ a „Neklidný Srdce“ jsem se dostal k závěrečnému trojlístku: „Jen se chvíli zastavím“ – „Zimní“ – „V korunách stromů,“ který tak završil padesátiminutovou procházku Českým rájem, s Českým Srdcem.
Za zmínku také stojí, že na albu spolupracovalo několik zajímavých hostů. A závěrečného mixu se ujal Lukáš Martínek, který se svého postu zhostil opravdu zodpovědně. Díky němu má album výborný zvuk.
