Také na novince Salt Hill zůstává písničkář věrný akustickým nástrojům a melodiím, které ho zařazují do pop/folkové škatulky. Stejně jako množství dalších mladých songwriterů, také MAT hraje spíše na melancholickou notu a humor, který býval písničkářům vlastní, by v jeho hudbě posluchač nenašel, ani kdyby desku poslouchal pozpátku.
MAT zapracoval na gradaci skladeb a zejména v jejich závěru se tedy často objevují kromě kytar nebo klavíru také bicí, které ale bohužel zní možná až moc uměle. Například píseň Prague vygraduje v skoro až punkově rozjetý part, kde se k bicím připojí i elektrická kytara.
O to výrazněji možná působí například depresivní Something Is Wrong, která si po celou dobu vystačí pouze s několika basovými tóny, šepotem a zpěvem. Jejím opakem by mohla být píseň Into the Wild, kde hostuje zpěvačka a “nanana refrén,” který by se bez problémů prosadil i u táborových ohňů, podporuje ještě foukací harmonika nebo tleskání.
Z textového hlediska mne zaujaly zejména příběhové skladby. Obzvláště píseň Upon a Step, pojednávající o bezdomovci, je v tomto ohledu velmi silná. I v tomto případě by samozřejmě bylo pošetilé očekávat happyend.
MAT příjemně překvapil tím, že své nové album dal zdarma ke stažení na internet a pro hudební fetišisty připravil speciální edici CDček, uložených v recyklovatelném kartonovém obalu. Něco takového by ale byla určitě škoda vyhazovat. Stejně jako debutová deska, také Salt Hill je příjemné, (víceméně) akustické a přitom plné album, které má díky dobré angličtině a charismatickému projevu šanci dostat se dál. Minimálně za hranice Ostravy. Jak daleko se uvidí podle toho, jak moc bude vadit mírná nepůvodnost materiálu, odkazující k MATovým vzorům.