Startovací pozici nemělo album Údolia a kopce vůbec špatnou. V blahé paměti ještě zůstávalo příjemné překvapení z, o rok staršího, eponymního debutu a sliny se začaly pomalu spouštět už po vydání prvního singlu, skladby Dunaj. Silná píseň, která se mohla chlubit propracovaným zvukem a možná až pompézním refrénem byla neodolatelným lákadlem na desku, která následovala o měsíc později.
Na té se trio Bad Karma Boy představuje trochu jinak než na debutovém albu. Upustilo se od narocklého zvuku a ponořilo se více do vod popových. Nečekejte ale žádné No Name, na Bad Karma Boy sedí nejlépe ono okřídlené označení “chytrý pop.”
Údolia a kopce je sice překvapivou sbírkou hitově silných a nosných melodií, ale nechybí tu ani prostor pro experimentování. S tím souvisí také používání různých digitálních efektů a nebo nástrojů jako je legendární theremin. Kapela se snaží držet Herakleitovy myšlenky “Panta rhei.” Nevstupuje totiž do stejné řeky jako na debutu a hledá cesty nové.
Hledání je to z posluchačského hlediska úspěšné. Až se skoro ani nechce věřit tomu, že nahrávka stačila vzniknout pouhý rok od svého předchůdce. Čeho se asi dočkáme letos? Pokud zůstane laťka tak vysoko jako u Dunaje, Unavený nebo Tance na Údoliach, nebudu se zlobit.