Okolo 8 večerní se na podium objevili Finové Battle Beast, kteří svým heavy/power metalem nažhavili obecenstvo do ruda. Sympatická Noora Louhimo vládne pořádným vokálem a nebojí se to ukázat. Na podiu řádí, jako utržená ze řetězu, hází svou blonďatou hřívou a výborně komunikuje s publikem. Kapela sázela jeden hit za druhým. Fanoušci Sabaton jistě ocenili, když Battle Beast zahráli úvodní melodii skladby „To Hell and Back“ ke konci svého vystoupení.
Delain byli ten večer v nevýhodě, protože se svým stylem hudby poněkud lišili od ostatních. Nicméně kapela se tomu postavila čelem. Zpěvačka Charlotte Wessels je skutečně v dobré hlasové kondici a vystoupení se náležitě užívala. S kytarou se k Delain přidala Merel Bechtold, která na evropském turné nahradila Tima Somerse. Ten s kapelou nemohl jet kvůli své časové vytíženosti s bočními projekty. Merel ovšem obstála na jedničku. Kapele by se dal vytknout jen špatný setlist, který celé vystoupení kazil a brzdil, což si myslím, že je celkem podstatné jak pro kapelu tak fanoušky. Delain tak ve finále bohužel působili příliš utahaně a nudně. A to je škoda!
Hlavní hvězda večera Sabaton se přiřítila před své fanoušky po desáté večerní s úvodní skladbou „Ghost Division“ a teprve pak nastala pořádná vřava. Kapela si s sebou opět přivezla kulisu tanku, kterou mohli fanoušci vidět už na loňském ročníku Masters Of Rock. Nechyběly ani pyrotechnické efekty v podobě plamenů, které Karlín ohřálo na maximum. Zpěvák Joakim Brodén je rozený bavič a fanoušci mu přesně zobou z ruky. Ten večer lítal po podiu, jako splašený, bavil publikum, dal si ještě jedno pivo, chytal ponožky s Krtkem a nezapomněl nám opět připomenout, že Sabaton české publikum miluje, což v sále všichni ocenili hlasitým pokřikem. Zazněli jak nové písně z alba „Heroes“(„Far From The Fame“, „Night Witches“, „Resist And Bite“), které je věnované hrdinům 2. sv. války tak i ty starší („Carolus Rex“, „Got Mitt Uns“, „Poltava“, „Primo Victoria“).
Kdo ten večer nedorazil do Prahy, měl by litovat. Po četných personálních změnách Sabaton stále šlapou jako hodinky, ba-li ne lépe než kdy dřív. Ten večer to totiž mělo skutečnou šťávu! Takže „Ještě jedno pivo, prosím!“
