Tato kapela se zhlédla ve špinavě řízném rock´n´rollu řádně nasáklým pivem, burbonem a s vůní těžkého tabáku. Příznivci MOTORHEAD, AC-DC nebo našich krajanů HEJTMAN nastražte ušiska. Obal desky přesně koresponduje s obsahem. Komiksový přebal kde kapelka polyká piváky mezi antilopama a mírně piclejma surikatama, Vás připraví na to, že to co přijde bude řádně natlakované a nekompromisní. Našlápněte Harley, za sebe posaďte dívku s prsy číslo 5 a vyjeďte. Highway volá. Hned první pecka Live My Life Again přesně tohle evokuje. Špinavej, metalově zabarvenej rock´n´roll. Vypjatý vokál a rytmika šlapající jako 12 válců. Hlasově mi zpěvák hodně připomíná Blackieho Lawlesse z W.A.S.P. První pecka definuje celou desku. Všechny skladby šlapou v podobném duchu. Nikdo nic jiného ani neočekává. Sloka refrén, sloka, refrén sólo a finish. Velmi povedená pecka je Meet the Death. Rozhodně koncertní tutovka. Hoďte do sebe vizoura a roztočte máničky do vrtulí. Tuhle smrt potkat chcete. Za vrcholnou píseň považuji polobaladickou titulní Beer in Botswana. Píseň parádně graduje a zároveň tu smršť trochu odlehčí. Zvukově je deska správně nadupaná. Kytary řežou a bicí s basou tvoří ten správnej tvrdící spodek. Bohužel se mi nepovedlo zjistit, kde se nahrávalo. BALLSQUEEZER nehrají žádnou převratnou hudbu. Vše už jste někde slyšeli, ale svojí hudbu hrají pořádně od podlahy a z každé noty je cítit že to není póza. Oni ten rokec prostě takhle v té krvi mají. Tohle pivko v Botswaně si teda dám s chutí.