Stále vychází ohromná množství nových skupin a samozřejmě i alb od skupin již zaběhnutých. K mému údivu je stále dost kapel jejichž hudební materiál má co říct. Jsou tím pomyslným klenotem nad kvantem nevýrazných hudebních počinů (někdo by řekl: hudebních průserů).
Album „Shadows“ však patří rozhodně do kategorie alb kvalitních. Těch, jenž dokáží pořádně nakopat zadek. Již úvodní „Bleed“ pod taktovkou bicích rozjela pořádnou jízdu. Titulní „Shadows“ pak jen potvrdila můj pocit, že tohle bude velmi nadupaná fošna. Z každého songu totiž vychází neuvěřitelná dravost a melodické linky jsou naprosto strhující. Kytary se místy předhánějí v rychlosti s bicími a frontman Herbie Langhans svým vokálem střílí do všech světových stran. Je to neskutečný power metalový nášup.
Skladby jako „Reborn“ nebo „Far Too Long“ či „Standing Tall“ jsou ukázkou, že kytary se s tím skutečně nemazlí a bicí sypou úder za úderem. Melodie a rychlost. Dva fragmenty, které se na této fošně nerozdělí. Flo Laurin, dvorní skladatel Sinbreed odvedl skvělou práci. Deset kousků a jeden lepší než druhý. Za zmínku stojí, že v roce 2012 se k Sinbreed přidal další člen skupiny Blind Guardian, kytarista Marcus Siepen, a to si myslím, že udělalo také své.
I přes názory některých posluchačů, kteří vyčítají albu podobnost desce předešlé, tak já bych to jen trochu poopravil. Jejich novinka je rychlejším pokračováním „When Worlds Collide“. Jestli někdo očekával něco jiného, tak si měl pustit nějaký progresivní vál, protože tohle je power metal. Rychlé a úderné melodie. V jednoduchosti je síla.
Co se týče obálky alba, tak tu opět vytvořil Felipe Machado Franco.
