Tohle kvarteto spolu vzvývá těžký kov teprve chvilku, ale už její první EPčko Shapes of Imagination sklidilo velmi kladné ohlasy a v Itálii si našlo dokonce vydavatele. Svůj um kluci nadále pilně rozvíjeli a minulý rok přišli s plnohodnotným pokračováním zmiňovaného EP, debutovou studiovkou Final Hybridation.
S názvem desky souvisí také styl, kterým se skupina v současnosti prezentuje: hybrid metal. Jedná se o spojení několika zcela protichůdných vlivů, ale kupodivu vše drží hezky pohromadě. Jedná se vlastně o death metal, okořeněný o moderní prvky a nečekané melodie. Kapela si dává záležet na instrumentální stránce, která je technicky velmi dobře uchopená. Není zde tedy nouze o četné zvraty, ale ani skvělé vyhrávky a mezihry.
Tomu všemu vládne hrubý řev zpěváka Tomáše Bělíka. Kapela zde kupodivu nepropadla současné módní vlně a naprosto rezignovala na čistý melodický zpěv. To sice může odradit některé možné posluchače, ale přesto je na Final Hybridation dostatek momentů, kterých se dá chytit.
Nadmíru povedený je například zvuk desky, o který se postaralo GM studio pod taktovkou Martina Roženka, který se ostatně osvědčil již na předchozím EPčku. Zvuk nechává vyniknout zejména příjemně bublající basu a udržuje atmosféru i v divočejších částech desky.
Nejen zvukem, ale i celkovým příběhem a konceptem desky navazuje Final Hybridation na svého třískladbového předchůdce. To ostatně potvrzuje již obal, který je na temný a extrémní metal možná až moc barevný, ale proč ne? Vždyť právě to možná Awrizis charakterizuje nejlépe.
Sakra, jak tak nad tím přemýšlím, má deska hodně společného s Unforeseen Consequences zmiňovaných Keep On Rotting. Mezi oběma deskami vidím hned několik styčných bodů, ale jeden musím zmínit: obě desky si zaslouží pozorný a opakovaný poslech.