
Návrat Titanicu v plné parádě. Na obalu hranaté logo s démonickou ještěrkou z Metalového svátku. Pánové na fotkách v bookletu jsou pravda trochu starší až na bubeníka, ale hned po prvních tónech je jasné, že jejich hudba je stále ten mladickej těžkotonážní metal. Geniálním tahem bylo angažování Marthuse Škaroupky na bubenickou stoličku, který bubnuje u CRADLE OF FILTH. Jeho hra posouvá desku do naprosté špičky českého metalu. Zvuk ze studia SHAARK je vostrej a hutnej, bicí artilerie, která se točila ve studiu Rolanda Grapowa má sílu hromu, kytary řežou jako motorové pily a basa vespod bublá jako roztavenej asfalt. Knížečka bookletu obsahuje texty a fotografie. Celkově je booklet trochu strohý, ale náplň desky Vám to naprosto vynahradí. Psychedelická čistá kytara, do které probublávají zkreslené kytary Vás pomalu a jistě láká do osidel nové desky. Je tady otvírak Hráč. Těžkotonážní metalová vichřice. Skladba mi trochu evokuje ARAKAIN z dob Salta Mortále. Ale nejde o žádnou kopírku. TITANIC, má svůj styl a ten si drží. Píseň je protkána spoustou kytarových vyhrávek a sól. Celá deska je protkána neuvěřitelným množstvím vyhrávek a sóliček kytaráka Georgi „Joro“ Encheva. Je vidět že si desku opravdu užívá a předvádí co vše dá na kytaru zahrát. Marthus žene píseň ve středním tempu do finále. Orientální motivy v následující Zrcadlo opět ukazují, že i v klasickém hevíku lze přijít s ozvláštňujícím motivem. Težkej hutnej riff. Tlak kytar vám buší do hlavy jako Thorovo kladivo. Uprostřed píseň zvolní a prostor dostanou klávesové plochy. Šlapačka Chlapi sobě bude jasnou koncertní tutovkou. Salva dvou kopáků a melodický refrén, kde se chlapi vypořádají s pivem a ženskýma. Jedním z vrcholů desky je píseň Otčenáš. Středně tempá valivá skladba. Kytary drtí vše co jim stojí v cestě a jsou navíc prokládány klávesovými plochami, aby se vše náhle uklidnilo a přešlo do klidných ploch čistých kytar. K tomu všemu si připočtěte velmi osobitý a naléhavý text. Správné metalové album musí mít baladu. Guy Babylon splňuje všechny podmínky pro to stát se tou správnou metalickou baladou. Klávesové plochy, naléhavé sólo a chorály. Za druhý vrchol alba považuji píseň Soudnej den. Píseň otevírá basová linka, která Vás za doprovodu lehce naboostrované kytary připravuje na přicházející apokalypsu. Klidné pasáže jsou kombinovány s nátlakovými. Zpěvák se nebojí a experimentuje s hlasem a dodává písni další rozměr. Text je opět plný poselství o konci světa. Album uzavírá titulní Double time. Tradiční metalová střednětempovka. Jde o určitou výpověď pánů v letech tvořících TITANIC. Kytarová sóla, vyhrávky dvoukopákové palby a v textu chlapi nečekají, až je Kmotra položí.
Co říci závěrem. TITANIC je zpět a potopení rozhodně nehrozí. Deska je perfektně zvládnutá jak po kompoziční stránce tak produkční. Nečekejte žádné odklony od stylu TITANICU. Jedná se o poctivé metalové album nic víc, ale hlavně NIC MÍŇ. TITANIC má stále tu starou sílu metalového svátku. Hail Metal.