Kapela zde navazuje na celkem úspěšné EP Mother. Její hudba je i zde uvolněná, hravá a ne zrovna učesaná. Hlavním inspiračním zdrojem je pro Walter Schnitzelsson bezesporu rock’n’roll a proto zní deska hodně retro.
Nenajdeme zde tedy žádné samply a elektro, ale pouze zpěvné, i když ne úplně jednoduché, písničky. Zpěváku Josefu Rezníkovi se nedá upřít nemalé charisma a posluchač si tak při poslechu může vzpomenout například na Kings Of Leon nebo i na některé skladby Arctic Monkeys.
Rezníkova angličtina zní překvapivě přirozeně a člověk tedy vůbec nemá šanci poznat, že se jedná o desku slovenské kapely, která spolu navíc hraje teprve dva roky. Za chytlavé skladby jako This Night’s Fever nebo Milion Years by se totiž nemuseli stydět ani leckteří veteráni.
Přestože je z alba cítit atmosféra let dávno minulých (přesněji sedmdesátých), přináší na slovenskou scénu čerstvý vítr a příslib do budoucna. Walter Schnitzelsson zde užívá poměrně širokou hudební paletu, která obsahuje například tubou doprovázený klidný duet Blind Love, ale také přímočarý punkový protestsong Cut Your Hair a bude rozhodně zajímavé sledovat, jak se vyvine dál.
Také zvukově se jedná o vytříbenou záležitost. Každá skladba obsahuje výrazné momenty, pro které si její poslech rádi zopakujete a to ne jednou. Fever je jedna z nejlepších desek, které jsem letos slyšel. Přiznivci indie/rocku by neměli váhat ani vteřinu, protože moc takhle dobrých kapel se na československých luzích a hájích nepase.