Úspěchy se dostavují téměř ihned a není divu. Hlavním motorem je ostřílený kytarista a skladatel Kousek, který valí kytaru v, už dost profláknutých, MATAHARI. Veškerá snaha kapely vrcholí v říjnu 2013 kdy vypouští mezi lid CD Zvedni prdel. Opět, co Vás hned zaujme je perfektní přebal CD. Hravě vybarvený, do komiksu laděný digipack. Po vložení do mechaniky se ihned vyvalí nasamplovaná vostrá muzika. Zvukově dotažené, všechny nástroje hrají tak jak mají hrát. Není se co divit nahrávalo se ve studiu SONO. Více se zde vyzdvihuje zvuk samplů, ale kytara má naštěstí stále hodně navrch. Hudebně se jedná o zajímavý mix rockově nabroušených kytar a tanečních prvků. Vybušná směs, která skvěle funguje. Hudba LOCO LOCO nutí skákat a tančit do rytmu, vše je podpořeno sice jednoduchými texty, obsahově však plné silných sdělení, se kterými se můžete lehce identifikovat.
Otvírák desky, píseň Nezapomeň, charakterizuje sound celého CD. Chytlavá skákavá pecka, mustr sampl, sloka, refrén, refrén. Jednoduché leč účelné. Jede se neúprosně dál. Zajímavé písně jsou ty, kde jsou přizvaní hosté. Prachy s reagge mistrem Dr. Karym, težká kritika společnosti, zatěžkaný riff, samply a hlavně energie kterou do toho kapela dává. Jednoznačně koncertní tutovka. Další koncertní tutovkou je skladba Strach. Corově zatěžkanej riff. Efekty zmutovanej hlas zpěváka a vše graduje v refrénu. Drink a vzhůru do kotle. Dalším hostem je Žántí (což se dalo očekávat vzhledem tomu, že je to frontwoman MATAHARI). Píseň Slova lžou. Pomalá skladba, akustická kytárka a snově zabarvené samply a klávesy. Do toho nálehavý hlas Žántí. Výborná středně tempá záležitost, která odlehčuje předchozí smršť. Pro mě jednoznačně celým vrcholem desky je píseň Komikoon, kde je hostem týpek se jménem Cwiro, který drtí hlasivky v pražské deatmetalové úderce DIPHTERIA. Chválím zajímavý text. Plně souhlasím a podepisuju v plném rozsahu. Konec se pak nese v již nastavených mantinelech prvních písní. Trochu ještě vybočuje píseň Festivalovka, která mi evokuje zapomenutou skladbu domovské kapely, kterou Kousek vytáhl na světlo boží, když uklízel šuplík s nápisem MATAHARI. Textově nám káže aby párty nikdy neskončila. Placku uzavírá píseň Poslední. Jedná se takovou hříčku se zvuky, samply a klavírem. Je to takový chill co uklidní ten rozjetej vlak, co se prohnal u Vás doma. LOCO LOCO je rozhodně kapela, která má co nabídnout a řádně provětrá Vaše sluchovody. Ve druhé části desky se sice již některé postupy opakují a písně jsou si dost podobné a monotónní, ale co, tahle party nikdy nekončí. Rozhodně si kapelu LOCO LOCO vychutnejte a podpořte je na nějakém koncertě. Stojí za to, tak ZVEDNĚTE PRDEL.