Dílo „Proč věštírny mlčí“ od pražských THORAX je čistokrevným heavymetalovým dílem bez dalších přívlastků. Zapomeňte na klávesy, zapomeňte na monumentální sbory, zapomeňte na nekonečný seznam exotických lidových nástrojů v rukou desítek hostů, na to se tady nehraje. Zde jsou podepsáni jen Rex, Aitken, Grep, Petr a Vodka, pět členů kapely v klasickém složení bicí, basa, dvě kytary a zpěv. A jdou na to od podlahy. Energicky výbušné riffy v duchu léta zaběhlých tradic nenechají posluchače v klidu, mají správnou ostrost a říz a a společně s rytmikou táhnou nahrávku dopředu, ač se tady nekonají žádné rychlostní závody. Souboj kytar se tady odehrává jeden na jednoho, není tady prostor pro žádné přeprodukované vrstvení, což je ku prospěchu věci. Neustále se něco děje, riffuje se, vyhrávkuje se, sóluje se, ale vše s takovým entusiasmem, že si při poslechu představujete kapelu hned v akci. A ač se tady do thrashových vod vstupuje spíše okrajově, myslím, že by náhodnému pozorovateli nedalo příliš práce najít v domácích sbírkách členů kapely cédéčka (a možná i zaprášené kazety) Testament nebo Overkill. Lahůdkou jsou mezihry. Ne že by se v nich odehrávalo něco dosud neslyšeného, ale provedení je tak energické a radostné, že moc nechybí k tomu, abych se přistihl, kterak vstávám od stolu a třepu hlavou třímaje v rukou ramínko na hadry místo kytary jako svého času při poslechu „Seasons In The Abyss“. Samostatnou kapitolou je zpěv. Rex v sobě kombinuje štěkot Blitze z Overkill, ječení Johna Cyriise z Agent Steel a barvu hlasu Zdeňka Černého z Titanicu. Vše namíchá v koktejl, ke kterému se nestydí přidat teatrální pitvoření a výsledkem je originální rozverný a hravý výkon, s čímž se v tuzemsku setkáváme celkem zřídka. Rexův zpěv mě prostě baví (tuto větu jsem mimochodem četl v jiné recenzi na totéž dílo). Přesto, ač se tady nehraje na nějaké zpívánky, bych asi uvítal do vedení pěveckých linek trochu více řádu, v některých místech (ale není jich zas tak mnoho) mám pocit, jako by se štěkalo trochu naprázdno. Ještě zmínka k textům, ty považuji za mimořádně povedené a kombinace negativnosti jejich obsahu a zároveň jazykové vynalézavosti ideálně zapadá do konceptu celé nahrávky.
Slovo radost a jeho synonyma provází celou tuto recenzi. Není to náhoda, „Proč věštírny mlčí“ jsou právě tímto slovem nejlépe charakterizovány. Chcete-li si nechat evokovat pravý heavymetal se vším, co k němu kdy patřilo a patří, prostřednictvím české kapely, pak je THORAX sázkou na jistotou, přičemž k absolutní spokojenosti už chybí jen trochu více chytlavějších momentů. Mezi vrcholy alba patří „Smrťák“ a „Je to v nás“.