Odpověď mi byla jasná už při prvním pohledu na digipack Kdo jsi byl a kdo budeš. Malůvku na obalu jsem prohlížel opravdu dlouho: to je jedno z těch alb, které je fajn mít ve sbírce právě už kvůli grafické stránce.
Na rozdíl od minulé desky se na novince objevují také featové skladby, ve kterých kapelu doprovází kytarista Filip Vancl a zpěvák (a písničkář) Matěj Čechjan, frontman rozpadající se Killerpandy. Produkci dostal na starost Hugo Trkal z další spřízněné kapely, Morokweng.
A právě k těmto kapelám se In Touch pomalu přibližují. Nechávají si sice jistou zdravou dávku mainstreamu, ale nebojí se ani složitějších koncepcí nebo změn, což se ukazuje hned v úvodní písni Icarus.
Zajímavou stránkou alba jsou, ne zrovna jednoduché, texty. Ty sice místy vyznívají naivně, ale většinou se jedná o nadprůměrná dílka.
Kapela mě nenudí ani při dvojnásobné délce oproti debutu. Může za to atmosféra skladeb a hlavně jejich odpálený zvuk, který dává připomenout léta, kdy byl grunge ještě mezi živými. Jediné, co mě občas štvalo, je zpěvákův hlas, který do tvrdší hudby moc nesedí.
Přesto jsem ale s albem hodně spokojený. In Touch se dali správnou cestou.