Jako i dříve, i na nové desce se totiž pokouší kloubit dohromady co nejvíce protipólných stylů a vytvořit tak dokonalou freak show. V tomto crossoveru můžeme najít jazz, pop, folk, rock, ale také underground a náznaky tvrdší hudby.
Většina z deseti skladeb se točí kolem tématu z nejvěčnějších a sice kolem žen. Mezi těmito skladbami je k nalezení například skladba Motlitbička středověkého rytíře, jejíž text prý pochází od anonymního básníka šestnáctého století.
Právě v textech kapely se skrývá jedno z jejich kouzel. Povětšinou jsou dost krátké a za jednu skladbu je frontman přezpívá dvakrát a přesto nad jejich možným smyslem ještě chvíli uvažujete.
Po opakovaném poslechu desky se vám ale deska zaryje pod kůži takovým způsobem, že se jí na nějakou dobu nezbavíte. Může za to mimo jiné také hostování Lenky Dusilové, která si střihla vedlejší party hned v několika skladbách. Nejvíce bych z nich vypíchl mírně depresivní oklipovanou skladbu Válka, kterou doporučuji vyslechnout alespoň na youtube.
Jako její protipól bych označil skladbu Realita, která v několika slovech shrnuje současný stav hudebního průmyslu, kdy můžeme slyšet “luxusní underground, navoněnej punk a blbej jazz.” Ta totiž naopak vynutí minimálně škubání koutky úst.
Fru Fru namíchali opět výživný koktejl, který budeme ještě dlouho vychutnávat.