Právě k druhým jmenovaným mi přijde skupina stylově nejblíže, alespoň v
rámci generace. Lzzy Hale se zpěvačka Lucka Roubíčková (např. Krleš) velmi
podobá. Ať už temperamentem, silným rockovým hlasem, i tím neskutečným
drajvem, který v jednotlivých skladbách má. Obě dokážou působit v tvrdčích
rockových vodách věrohodně a opravdově. Když jsem Lucku slyšel zpívat v
Krleš, tak se mi moc líbila, ale z čistě subjektivní stránky mi přijde, že
právě v Black Bull se našla a tato hudba ji více sedí.
Album je bez debat skutečně povedené, hlavně ve svém úvodu, kdy se střídá
jeden rockový hit za druhým a posluchač nemá šanci ani pořádně vydechnout.
Pecky v podobě Newport Boulevard či Rock All Night jsou dobře
zapamatovatelné a v rámci tuzemské scény i poměrně originální. Je cítit, že
se skupina hodně inspirovala americkou rockovou scénou.
Desku rozhodně doporučuji k poslechu. Pokud bych měl alespoň něco vytknout
pod hrozbou smrti, byla by to druhá půle alba, kde některé skladby mírně
(ale opravdu mírně) splývají. Ale to se stává i mnohem zkušenějším bandám.
Teď ještě vyrazit na nějaký ten živý koncert a otestovat, jak jim to hraje
na živo. Dobrá práce.