Titány české trashmetalové scény lze označit formace Debustrol, Asmodeus a
Arakain. V.A.R. náleží spíš už do undergroundovějších vod a jejich jméno
znají jen ti zasvěcenější. Už v době vzniku právě po vydání této velmi
úspěšné desky byly V.A.R. škatulkováni jako beer trash a odpověď na německé
Tankard. S albem dokonce bodovali i v hitparádách což je v dnešní době v
případě metalu nemyslitelné.
Kromě dnes již legendárních písní jako Prdel Evropy, Moje stará je děvka či
Útěk do tmy se tu dočkáme několika bonusů v podobě live verzí hned několika
skladeb, které krásně dokreslují atmosféru, pro některé asi velmi
nostalgickou. A to je asi nejzásadnější funkce znovu vydání debutu, neboť
přece jen písně ztratily vrubem času svou údernost a vážnost a slouží spíš
jako stroj času do počátků trashe u nás. Pro ty, které tuto dobu nezažily
nebo byly velmi mladí, může nahrávka posloužit jako slušná retrospektiva a
učebnicový příklad základů žánru.
Zvukově je placka oproti původnímu vydání jen mírně odlišná, žádné magické
úpravy a čištění se nekonalo, ale to by nebylo zase až tak na škodu. Změnil
se však přebal i booklet, již na vás jako na originálu nebudou koukat
rentgenové snímky polámaných členů, ale černobílé fotky patrně z tehdejší
doby. Nepochybuji, že si Personal Destruction nějací ty pamětníci a
sběratelé zakoupí, ale nějaké nové fanoušky už V.A.R. tímto asi nezískají.
Zub času je bohužel neúprostný.