
Při tvorbě obalu vsadila kapela na jednoduchost a nutno říct, že se to vyplatilo. Tento jednoduchý motiv se totiž na tričkách a jiném merchi vyjímá mnohem lépe, než obal alba minulého.
Na nové desce najdeme 11 (+dvanáctý bonusový) songů, u kterých vsadila kapela také na jednoduchost. Nebo prostě jen skládá podle toho, co od nich fanoušci očekávají. Každá píseň má refrén se silnou melodií, kterou si díky její jednoduchosti a díky jejímu několikerému opakování zanotujete při dalším poslechu jako byste ji znali už roky.
Témata písní se také pořád moc nezměnila a víceméně se zde kopíruje prastaré pravidlo Víno, ženy, zpěv. Čeká nás tedy skoro 45 minut, strávených s hudbou, plnou alkoholu, sexu a rocku.
Kdybych měl z celé desky vypíchnout nějakou skladbu, byla by to určitě titulní Nejsem dokonalej. Název asi mluví za vše, a tak není třeba píseň více přibližovat. Za poslech stojí ale také skladba Svědomí, která ukazuje, že klávesák Rostislav Flek bývá v nahrávkách zbytečně upozaďován. Tady totiž posouvá hudbu Hamru do rock’n’rollovější podoby a ta vůbec nezní špatně.
Občas mě sice štvaly refrénové gangvokály, které neměly ten pravá šmrnc, ale pokud máte rádi hudbu kapel jako Alkehol, Harlej,… budete s albem rozhodně spokojeni.