Pokud nechápete zdánlivě nesmyslnou změť věcí na přebalu desky, tak vězte, ž každá z nich se váže k jedné písni z alba. A nebo je to prostě jen harampádí… Digipackový obal je ostatně celý pěkně a střídmě zpracovaný.
Hudební část startuje, po sedmivteřionvém intru, píseň Lásky čas, která by se dala popsat jako skladba kutilsky/erotická. Je plná dvojsmyslů jako “Nalaď mojí flétnu,” “Donuť ptáčka zpívat,…” Přiznám se, že jsem při jejím poslechu úpěnlivě prosil, aby takhle nevypadala celá deska.
Mé přání byly vyslyšeny a hned další píseň, Nejsem doma, jsem si zamiloval snad nejvíce z celé desky. Stejně jako zbytek desky má hodně dobrý zvuk (ach, ty kytary!) a staví hodně na energickém funkrocku. Textově se zde kapela pochlapila a vznikla vtipná skladba o výmluvách pro smrt a smůlu, stojícími před dveřmi.
I zbytek desky má texty na dobré úrovni, což potvrzuje hned další píseň, která se jmenuje Ajťácká a obsah svému názvu odpovídá. Jedná se totiž o zhudebněný životopis osobního počítače. A nebo snad samotného ajťáka?
S hudebním doprovodem se to má úplně stejně jako s textovým. Spousty melodií a střídání nálad. To vše dělá z Harampádí dobře posluchatelnou desku, která ani v nejmenším neurazí.
Ne všechny skladby jsou sice tak dobré jako Nejsem doma, ale na to, že se jedná o debut, je výsledek více než dobrý.