Sám Šrája jak uvádí, přistupoval k nahrávání desky hodně punkově, jsou nahrány na první dobrou bez následných úprav. No proč ne, deska tím zní alespoň autenticky.
Nejvíc se mi líbí Holky ze zrcadel, kritika dnešní doby Kam to ten svět spěje, Punk nikdy neumře a Konec mániček v Čechách s hodně povedeným textem. Záleži ovšem na vkusu každého z nás, ale po několika posleších mi uvedené songy připadají po textové stránce nejlepší. Jinak k tomu nemám moc co říct, je to opravdu první amatérská nahrávka. Na druhou stranu nechci tuto nahrávku nějak shazovat, je mi sympatické, že takoví nadšenci jako Šrája existují. Sednou si doma s kytarou a snaží se ze sebe dostat pocity z dnešní divné doby. Tohle musím ocenit víc, než jestli mu kytara někde neladí nebo zpěv není zrovna jako z partesu… A když Šrájovi nadšení vydrží, tak se na dalších nahrávkách může jenom zlepšovat. A vůbec by mi nevadilo, kdyby zpracoval i některé výše uvedené songy znovu v propracovanějších aranžích.