Stylově se kapela řadí do škatulky alternative – progresive rock. Já bych ještě uvedl styly post-screamo-melodického-hc-punk rocku, v některých pasážích nejde nevzpomenout na skvělou českou emo-hc kapelu Clean Slate a vůbec na celou tehdejší scénu. Upozorňuji, že to bylo hluboko v devadesátých letech, v době kdy to nemělo s dnešní vlnou emo kapel moc společného.
To jsem tomu škatulkování dal, ale… všechny tyto styly jsou na desce přítomny, tu v menší, tu ve větší míře. Oproti minulé desce Inou cestou kapela jednak přitvrdila, ale na druhé straně se v některých písních přiklonila k poměrně velké melodičnosti. Pořád se ale bavíme o nevtíravé muzice spíš do klubu, žádný komerční sliz! Ať tak či onak, kapela udělala od minulé desky pořádný kus práce a album je promakané od začátku do konce. Jsou za tím vidět hodiny strávené ve zkušebně a ve studiu. Palec nahoru za takový posun!!!
Jak jsem už uvedl, na albu se střídají dvě polohy. Tvrdších písniček je převaha, tu melodičtější část zastupuje vynikající Nevolej ma k sebe s hostující zpěvačkou Doris z kapely Fallen Avenue. To je parádní hitovka, pecka, kterou si pouštím pořád dokola. Klidně bych si s tak vynikající zpěvačkou a skladatelské invenci kluků z HCH dokázal představit celé album – třeba jako vedlejší projekt.
Na stejné klidnější vlně se veze i song Nech vyjde slnko zas a první klipovka z nového alba Niekedy. Horská chata názorně ukazuje, že právě „tvrdí hoši“ dokážou napsat ty nejlepší melodické songy. Kapela ve svém vývoji nestojí na místě a do sebe za dobu svého fungování na scéně vstřebává různé styly a vlivy kolem sebe. Na jedné straně nám ukazuje svojí nespoutanou, dravou tvář a na druhé zjistíme, že umí napsat i „komerčnější“ songy. To se mi moc líbí, při poslechu se rozhodně nenudíte a stále máte co objevovat. Nové album si určitě poslechněte, nejlépe ho seženete od kapely na koncertě nebo se mrkněte na webové stránky kapely.
Stránky:
http://www.horskachata.com